Komentáře typu : Hlásneš? a Navštiv prosím můj blog si pište jinam. Taky se neúčastníme ŽÁDNÝCH soutěží. Ještě pro ty tupější. Žádné reklamy! A pro jistotu ještě jednou. NECHCEME TU REKLAMY!

Foto (makro) holictví 2

30. října 2010 v 9:59 | Kája |  Posedlosti
Tento článek je jakousi odpovědí na článek, který včera napsal Ritchie. Pokud jste si ho nepřečetli, učiňte tak zde. Pak se třeba vraťte sem, ať víte, co na to říkám já.


Ritchie má totiž absolutní pravdu. Ten článek jakoby vystihl mne. Nevím, v jaké míře to Ritchie má, ale já třeba v pěkně silné. Fotit musím. Ať jsem kdekoliv. Ty fotky jsou pak nanic, většinou. Myslím že není až tak potřebné fotit jednu a tu samou věc třeba dvacetkrát, pokaždé z malinko jiného úhlu. Jenže já fotím fotím, a pak se dívám, že, ačkoliv mám z výletu nějakých dvě stě fotek, za něco stojí jen třeba třicet fotek, protože ostatní jsou buď úplné blbosti (odpadkový koš), nebo, jak už jsem řekla mám jednu věc vyfocenou milionkrát.

Asi nejhorší pro mne je, když nemám co fotit. To je pak zoufalé. Jen chodím a hledám co vyfotit. Třeba i jen tak po bytě. Pak vznikají hory fotek našeho pejska. V mých složkách by se našlo fakt hodně fotek Fifiny, které jsou si tak podobné, že podobnější už být nemůžou. Jenže, nejde samozřejmě o to, co vznikne, ale o tu činnost, focení.

Ritchie psal, že je víc postižen foto makro holictvím, čili fotí nejradší různé detaily. Nejčastěji to prý odskáčou květi a tráva. Ano, opět jsme se shodli. Fotit na makro je zajímavější, myslím. Také to odskákavají květiny, nebo různé traviny vyčnívající výš, než ostatní.

Někdy se však stane, že například prší a já zrovna dostanu chuť na makro focení. Ano, zas chodím po bytě, tentokrát ale nefotím psa. Nebo ano, ale různé detaily srsti a tak. Pak vyfotím količky na prádlo, strukturu deky, nebo taky své prsty, které mají v pozadí rozmazaný pokoj. Prostě, snažím se fotit, co se dá. Tyto fotky většinou po nějaké době vymažu. Však co, ony stejně vznikají pořád ty samé dokolečka dokola!

A jak se ze mě vlastně fotoholik stal? Řekněme že od malička jsem ráda fotila. Ve čtřech letech mi mamka poprvé dala do ruky foťák, abych si něco vyfotila. Byl to pro mne zážitek. Tenkrá jsem ještě fotila na film. Od té doby, kdykoliv něco fotili rodiče, museli ten přístroj půjčit i mi, abych to taky vyfotila. Později jsem fotila našim novým (teď už je to starý gřáp) digitálním foťákem, nějak v té páté třídě mi dokonce začal být svěřován na výlety. Připadala jsem si jako v ráji :)).

V sedmé třídě jsem si koupila nový mobil. Ono to mělo foťák! Takový děsně nekvalitní, ale připadalo mi to super. Od té doby jsem pořád fotila a fotila, myslím, že skoro tolik, jako fotím teď foťákem. Ten mobilní mi przo přestal stačit, tak jsem v srpnu 2009 udělla velký (a osudový) krok: koupila jsem si foťák. Od té doby je to se mnou strašné...věřte mi.
Kája

P.S. A nebo je krásné fotit koťata. To jsem si vyzkoušela jak jsem byla týden u babičky, kde měla jedna kočka pět koťat. A ještě další kočka tři koťata. Prostě překoťatováno. A jak to bývá, u babičky jsem se nudila, takže foťák jel na plno a každý den dobíjel baterky... 
P.P.S. Debilní článek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kathy Kathy | Web | 30. října 2010 v 10:08 | Reagovat

Ahoj, máš 25 minutek čas ? A uděláš si ho pro mě ? Prosím. Podívala by ses do mého obchůdků plných super věcí, přívěšků, náhrdelníků mé vlastní výroby. POkud chceš můžeš se podívat. Dělám i věci na přání, takže pokud chceš může se podívat a zanechat milý komentář. A pokud chceš můžeš toto rozeslat další svým známým a pokud rozešleš udělám ti reklamu na svém obchůdku. Zatím se měj :)

2 RiTchie RiTchie | Web | 30. října 2010 v 12:27 | Reagovat

Ahoj,promiň ale tenhle (začínající) blog neslouží pro reklamu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama